Proč žárlíme

Sebeláska

Proč  žárlíme a soutěžíme....?

Žárlivost a Soutěživost. Snaha zlikvidovat konkurenta, předehnat ho, ukázat, že jsem lepší než on, za každou cenu.

Proč lidé mají potřebu být lepší, než někdo druhý, proč jsou lidé žárliví a závistiví? Proč lidé mají potřebu shazovat druhé?

Odpověď je velice jednoduchá: PROTOŽE TRPÍ KOMPLEXEM MÉNĚCENNOSTI.

Žárlivost 

Proč se váš partner bojí, že mu zahýbáte, proč vám leze do mobilu, proč zjišťuje heslo od vašeho e-mailu, proč se hystericky ptá, kdo to byl, když se usmíváte při telefonování s opačným pohlavím, proč musí mít vždycky za každou cenu přehled o tom, kam jdete a s kým? Proč si nikdo nesmí dovolit políbit vás před ním na tvář?

Člověk, který žárlí a má potřebu si partnera přivlastňovat, trpí komplexem méněcennosti. Čím víc žárlí, tím horší to je. Z bohatých zkušeností nedoporučuji žárlivé partnery, protože jsou velice nebezpeční a můžou vás táhnout dolů. Teď je řeč o extrémech. O tom, když je řev pro nic. O tom, když je narušováno vaše soukromí a bezdůvodně.

Žárlivku,žárlivce, postavte do latě, nenechte si nic podobného líbit, ideálně by se žárlivka měla postavit do latě sama a uvědomit si, že žárlivost je nezdravý projev komplexu méněcennosti. Se žárlivostí se musí něco dělat a to tím, že člověk postupně získá přesvědčení o vlastní jedinečnosti a kvalitě. Pokud to přesvědčení má, není na co žárlit, protože ví, že se ostatním lidem vyrovná, že nejsou lepší, než on.

Nežárlete, protože žárlivé scény od vás partnera odeženou. Nechte mu svobodu. Kdyby chtěl zahýbat, bude zahýbat a je jedno, jestli žárlíte, nebo ne. Zahýbání totiž není o vás, ale o něm, je to jeho věc, ne vaše. To, že s někým chodíte, neznamená, že máte právo mu diktovat jeho život.

Je to jako rodiče a děti. Rodiče, jelikož potomka porodili a naučili ho chodit na záchod, si myslí, že jim jejich potomek patří, že má povinnost dělat to, co se po něm chce a už odmala se mu to připomíná, že musí poslouchat a když neposlouchá, je zlobivé dítě. Takto vznikají podpantofláci. Proč rodiče považují pubertu za problémovou? Protože potomek si začne dělat na věci vlastní názor a uvědomí si, že nemusí poslouchat diktát, ale může dělat vlastní rozhodnutí. A pokud jsou rodiče přivlastňovací a zakomplexovaní, bude i jejich potomek zakomplexovaný a o tom víc se potom začne zmítat. Striktně mu zakažte chlastat, jakmile mu bude 18, opije se jako dobytek. Naopak klidná puberta je projev dobré výchovy.

Ve skutečnosti nic nemusí ani vaše dítě, ani váš partner, uvědomte si to. Jeho zahýbání je jeho problém, když vám to vadí, rozejděte se, ale žárlivost je zase váš problém a s ním to nemá nic společného.

Žárlivost a zahýbání spolu ve skutečnosti nemá nic společného, protože každá věc se vyskytuje u jiného tvora a má jiný zdroj.

Člověk zahne, když je nespokojený se stávajícím vztahem a hledá něco lepšího, nebo změnu.

Žárlivost vznikne, když člověk není spokojený sám se sebou.

A nehorší je, když někdo zahýbá a u toho ještě žárlí na svého partnera, to je potom vážně extrém.

Je to ošklivá pravda, kterou něchtějí lidé slyšet, ale zamyslete se selským rozumem, dojde vám to.

Soutěživost

To je snaha ukázat, že jsme lepší, než jiní. První se v nás vypěstuje komplex méněcennosti, ve škole nás naučí soutěžit. Soutěžíme, kdo má lepší známky, kdo je lepší v tělocviku, kdo líp maluje, kdo má kluka, kdo má víc kamarádů, kdo má bohatější rodiče, kdo má novější mobil. Ve škole jsou děti vystavované nepřetržité předlídce ega a toho, kdo je lepší. Když potom školu vyjdou, pokračují v tom dál v životě, protože to tak dál funguje, pořád si navzájem ukazujeme, že jsme lepší, než jiní lidé. Kdo to nedělá, ten nemá komplex méněcennosti a tím spíš pak v životě něčeho dosáhne, než ten, co nedokázal nic, protože se považuje za méněcenného a umí jenom plivat na to, co jiní lidé vytvořili.

Dojít a zkritizovat to, co někdo nakreslil, uvařil, postavil, vymyslel, vyrobil, napsal, nebo navrhl, umí každý. Je to snadné a dělají to právě ti, co sami nic nedokázali. Naopak něco ocenit a umět vytvořit, už je těžší.

Zakládat svůj úspěch na pokoření někoho druhého je špatné a je to sycení ega.

Jste v něčem dobří a víte to? Tak se tomu věnujte srdcem a nemyslete na to, jestli je někdo lepší než vy a jestli ho musíte překonat. Proč byste to dělali? Vy jste snad ten druhý člověk? My máte jeho život? Ne, vy jste přece vy a máte svoje tempo a cestu, proč by měla být stejná, nebo lepší, než ta, kterou šel někdo druhý? A jak poznáte, že ta jeho cesta byla lepší? Více slávy, peněz, nebo známosti nutně znamená, že je to lepší? A co když ne? Co když dělat něco dobře a v malém je mnohem lepší, než být gigant a mít všechno? Vy nepotřebujete být nejlepší na světě. Vy přece potřebujete mít rádi sami sebe a žít v dostatku, to je přece všechno, co je v životě důležité, proč byste měli chtít být v něčem nejlepší a první? - To pouze v případě, že nejste spokojení sami se sebou a musíte si na vnějších okolnostech dokazovat, že nejste nuly. Ale proč byste si to měli dokazovat? Tím se jenom zesílí ego, které nebude mít nikdy dost a dostane vás do neštěstí. Stačí si přece uvědomit vlastní jedinečnost, přijmout sebe a už to nebudete potřebovat. Taková je pravda.

Proč byste měli sousedovi závidět, že má lepší trávník, tři auta, hezčí ženskou a veliký bazén? Proč byste mu to měli mít za zlé, že vy to nemáte?

To se zlobíte pouze sami na sebe, víte proč?

Ve skutečnosti totiž není problém ve vašem sousedovi, který vypadá, že je šťastnější, než vy a přitom to ani nemusí být pravda. Ve skutečnosti se zlobíte sami na sebe, že jste nebyli schopní z jakéhokoliv důvodu mít to, co má on. A v takovém případě byste měli zvednout zadek a začít pracovat na tom, abyste to měli, ne si stěžovat, že on je potvora, protože zdědil prachy, nebo si ulil pár milionů ve firmě. To je jeho věc, on na to nějak šel, vy na to půjdete, nebo nepůjdete jinak. Nesrovnávejte se s ostatními lidmi, buďte sami sebou a dívejte se na to, po čem touží vaše srdce, ne na to, co mají ostatní lidé lepšího, nebo toho mají víc.

Ovládněte sami sebe, ovládněte svoji mysl. Nesnažte se ovládat ostatní lidi a jejich životní cety, tam vaše ruce nemají dosah. Vy máte právo pouze sami na sebe, ne na ostatní.

Anketa