ETIKOTERAPIE

 

 

vychází z vlivu negativních pocitů na duši. Jelikož je pro nás zdraví nejdůležitější a známe 7 nejdůležitějších pocitů, které nám zdraví poškozují, pak si každý sám může pohlídat, aby mu některý z nich nevletel do duše a nevzal mu zdraví. Které jsou ty negativní pocity? 

 

 

 

.... závist, nenávist, křivda, zloba, lítost, strach nebo trápení se za jiné. 

 

Pokud některý z těchto pocitů lidé "pustí do svého nitra", tak za všechny následky nesou sami odpovědnost. Už Sokrates řekl, že tělo je pouze obalem duše. Pokud onemocní duše, onemocní i tělo. Všech tisíc diagnóz které známe jsou ty, které vznikají, když se nabourá lidská duše. 

 

 

Co je to duše? Jak s ní spolupracujeme? Pokud ji nechápeme tak, že s ní můžeme spolupracovat, tak se dále ani nedostaneme.

Naše duše sídlí v solar plexu (sluneční pleteň) pod hrudní kostí uprostřed. Není v člověku většího bohatství než je jeho duše. S duší třeba spolupracovat. Pokud se o duši nestaráme, pak to vede k psychosomatickým chorobám, což se už dnes připouští, i když velmi opatrně. Pro každého je nejdůležitější jeho zdraví. Pro každého, kdo má více než 18 let, je nejdůležitějším člověkem v jeho životě on sám. Miluj sám sebe - není v tom pýcha nebo sobectví. 

 

Kdosi moudrý řekl: ať myšlenka neopustí místnost, v níž jsme.Pokud si uvědomíte, že máte tendence řešit věci zpětně, bavit se o tom co bylo nebo utíkáte do budoucnosti a že co bude když ...tak vždy utíkáme dopředu nebo dozadu, a jen proto, že nechceme být nyní. Když utíkáme zpět, tak tady nejsme, tam jsou pouze vzpomínky. Když utíkáme dopředu, tam ještě nejsme. Tam je hypotéza. Ale když řeším TEĎ, tak jsem ZDE. Když máme nepořádek v duši, tak nechceme řešit teď, protože do toho bychom museli zahrnout sebe a uvědomit si svůj stav. Toto jsou kroky, kterými se člověk dostává k pravdě o sobě. Když se přinutíte tady a teď, zjistíte: jeden nevyřešený problém, druhý, třetí - a obecně se to nazve stres. Módní slovo, lidé se toho chytají, vytvářejí se antistresové programy, přičemž není možné zachraňovat člověka, pokud se on sám zachraňovat nechce.Nemluvě o tom, že stres je takové všechno zahrnující a nic neříkající slovo. 

 

Vytvářejme si takový vztah k sobě, abychom dohlíželi na vstupní problém, které můžeme zvládnout a takové, do kterých ještě nemůžeme vstoupit, třeba nechat na později. Tak se dostáváme k elementárního chápání sebe sama. Aby člověk měl motivaci, jak s tím zacházet a pak posuneme to dál. Pokud se o to nebudeme starat, začne nám to přerůstat přes hlavu, dušička se začne lámat a začnou si to odnášet orgány. 

 

Neexistuje zdravá duše a nemocné tělo, tak jako neexistuje nemocná duše a zdravé tělo. 

Nejlépe jsou na tom lidé, kteří vnímají stav duše. Tedy vnímají pohodu a také nepohodu. Když člověk nechce vnímat stav nepohody nebo je toho příliš mnoho, tak musí dojít k něčemu, co ho posune do jiných zážitků. 

 

Každý orgán v těle má kromě svého fyziologického poslání i svou duchovní dimenzi.

 Např. žaludek a tlusté střevo jsou kontrolovány strachem. Když se mi začíná objevovat nějaký problém s tlustým střevem - hemoroidy, zácpy, atd.. a kdo ví něco o meridiánech, které kontrolují nějaký sval nebo svalovou skupinu a dávají informaci dříve, než se ten orgán začne rozpadat, ví o čem mluvíme. Přes meridián tlustého střeva nás může bolet rameno.Půjdeme k lékaři a on řekne, že jsou to roky, píchne tam injekci.Tím se otupí bolest, což je řeč těla - zatlučeme projev těla a vznikne následný problém (podle pěti elementů tlusté střevo vyživuje ledviny a jeho párový orgán, močový měchýř), ledviny. 

 

Ledviny se energeticky oslabí kvůli nepořádku mezilidským vztahům. Nejde vždy o to, zda jste s někým pohádaný. Jde o to, koho si nosíme v sobě, koho nemůžeme zpracovat, kdo nám vadí. Nevyrovnaný mezilidský vztah vede k vnitřní agresi, to vede k nadprodukci adrenalinu a ten se usazuje v ledvinách. Z toho jsou ledvinové kameny. To ale pokračuje přes meridián ledvin - otékají kotníky nebo je problém s dýcháním, bolest za hrudní kostí.

 

Co je to chřipka? Jsou to neuspořádané ledviny a do toho přijde bacil. Normálně jsme schopni zpracovat kde-co, ale v momentě, kdy je něco neuspořádané, stačí jakýkoliv závan zvenku a máme chřipku. 

 

Po ledvinách pokračuje močový měchýř. Dráha močového měchýře začíná mezi očima, jde přes hlavu, tam se to rozchází a kontroluje zádové vzpřimovače a kroutí se to. Zdvojená dráha se spojuje pod kolenem a končí pod malíčkem na noze. Celá páteř je problémem močového měchýře. Jeden problém ze sta je skutečný problém s páteří. Jinak je to záležitost zádového svalstva, které na základě toho, že přes ně procházejí dráhy močového měchýře a paralyzují tyto svaly, nám znemožní pohyb / hexenšus, úsad /. Je to záležitost svalstva. Páteř nebolí. To jsou omyly, které medicína produkuje, aby nemusela akceptovat energetické souvislosti v těle. Jiné je, pokud jsou polámané plotýnky, když je velký nedostatek vápníku a dochází k vydírání nebo vzniká Bechtěrev. Ale to jsou výjimky. 

 

Už jen to, že začínáme mít rýmu a já jsem nachladil. Podstatné je to, že mi teče z nosu, něco nebo někoho jsem někde nezvládl, scvrkly se mi ledviny. ... Já bych měl hledat, co kde mám nevyřešené a tím se mi vyřeší problém s rýmou. Toto je hledání cesty k sobě. Pokud se "rozběhnou" ledviny a močový měchýř, u žen začnou gynekologické problémy, u mužů problémy s prostatou. Toto je také jedna ze dvou příčin neplodnosti. Problém prostaty může např.. spočívat v tom, že jsou nepořádky mezi člověkem a např.. s jeho tchyní. Nevědí se domluvit, pořád ho to štve, tak se to projeví. 

 

K duši / solar plexus / patří 6 základních orgánů: žlučník, játra, slinivka, slezinau, žaludek a nadledvinky. Když dušička začne strádat, orgány jeden za druhým začínají vypovídá službu nebo alespoň zhoršují svou aktivitu. Žlučník a játra jsou tzv.lapačmi všech našich zážitkových problémů. Trápí vás něco? Naštval vás někdo? Nemůžete někomu něco odpustit? Půjčili jste někomu peníze a nevrátil vám? Chce si někdo půjčit peníze a nechcete mu je dát? Kouše vás žlučník. Proto, že se stavíme do polohy napětí. 

 

Žlučník je sice po pravé straně, ale dráha žlučníku začíná zde při vnějším očním koutku a jde přes hlavu. Proto jsou migrenózní stavy, bolí hlava - to je žlučník. Probouzíte se v noci? Mezi ll.00 al hodinou v noci je jeho největší aktivita, takže proto se probouzíme. Když má někdo ráno pocit, že vidí horší, je to proto, že usíná s nějakým problémem. A trvá to nějaké dvě hodiny, dokud se rozkoukat. Je to už na hraně, kdy člověk funguje jako-tak bez brýlí, ale už žlučník upozorňuje, že začíná trápit a je v nás problém, který nemáme vyřešen. 

 

Dráha žlučníku vychází ze spodiny lebeční a kontroluje nám šíjové svalstvo. To, čemu se říká krční páteř, tak to s krční páteří nemá vůbec nic. Jde o křeč šíjového svalstva. Ztuhne to - žlučník volá o pomoc. Kdo má vyoperován žlučník, nevyřeší vůbec nic, neboť energetické dráhy žlučníku zůstávají do konce života. Žlučníková dráha prochází ramenem, kontroluje mezižeberní svalstvo, ale i kyčelní klouby a kolena. 

Problém s kyčelním kloubem je jednoznačně žlučník. O kolena se kromě žlučníku ještě dělí játra a slezina. Když se dělají totálně endoprotézy, určitě je není tolik třeba. To že kloub bolí, to není záležitost opotřebovaného kloubu, to jsou bolesti všeho dokola. 

 

Nelze utéct před problémem. Pokud ho nebudete řešit, dokud ho nepojmenoval, tak on se nezruší. Křivda cvičí s každým třetím.Lítost je najzradnejší pocit, který existuje. Všechny ostatní pocity se dají člověku vymluvit, ale lítost ne. Kolem slitovného člověka se chodí jako kolem malomocného, aby se o něj nikdo neotrel, neboť on je lítostivý az lítosti je nejvíce rakoviny. 

 

Strach je pocit, který nemá žádnou hodnotu. Trápit se pro jiného je nesmysl, protože my můžeme pomoci jinému, ale trápit se nemá význam. Pokud problém který vnímáme, s námi cvičí a my ho najdeme, protože ho chceme najít a pojmenujeme ho - problém se vyřeší. Křivda - on nám sice ublížil, ale zastřelit ho nemohu ani projít autem, asi mu budu muset odpustit. Bez odpuštění není

uzdravení. To není problém toho člověka, to je váš problém. Třeba si nakrokovať co mě rozhodilo, co mě trápí a dát tomu název. Pojmenován problém přestává být problémem.Pojmenováním problému se dostáváme v 90% zpět do pohody.Jsou ale lidé, kteří prošli v životě vším a nepoučili se. Chodí na napínáčky, přitom jejich rozhazují dál a stěžují si, jaký mají těžký život. Musíme jít do pojmenovávání elementárních příčin našich nešťastných pocitů. 

 

Játra. Je to největší tkáň v těle. Pokud nedostává dost energie, už je to vážně a nastartuje další problém - plíce, srdečný obal. Proto jsou časté noční úmrtí (mezi 1.00 a

3.00 hodinou v noci má játra největší aktivitu). Když játra zabere a nemá dost energie, lidé mívají v noci křeče, probouzejí se v noci, neboť jim je špatně nebo si játra vezme energii ze srdce a srdce se zastaví. Přes játra prochází úplně všechno. Každý z nás tam má nasbíraných spoustu nešťastných věcí a proto si musíme "ošetřovat" destruktivní pocity. 

 

Přes játra jde lítost, úzkost, strach, ale také zloba, vztek, křivdy a játra se stará io nízký krevní tlak. Ledviny dělají vysoký krevní tlak, játra nízký. Ve spojitosti s játry se projevuje nedostatek hořčíku, (modřiny) a kdy je nedostatek železa tak je chudokrevnost, špatně se přenáší kyslík do mozku a je z toho únava. 

Únavový syndrom je záležitostí nedostatečné funkčnosti ledvin.Nejhorší je to, že játra nebolí. Pokud jiné orgány upozorní bolestí, játra nikdy. Může pouze pokud nafukovat. Ale mezi tím pokazí co se dá, protože pokud játra dobře nefunguje, tak: 1. zhoršuje se metabolismus. Plynatost, meteorismus, bublání v těle, sklony k průjmům, i nechutenství (v pudu sebezáchovy mají nadprodukci šťáv v žaludku, ten odmítá stravu), až po nedostatečné čištění tkání, neboť je nedostatečný krevní tlak, takže se nečistí tkáň.Hrozí, že lymfa, která je vytlačována z vlásečnic krevního systému do tkáně, se někde zastaví, vznikne z toho lymfatický uzlík, je z toho nádor. 

 

Glaukomické změny na očích - zákaly. To je také od jater. Skvrny - říká se tomu stařecké skvrny. Ne, to jsou jaterní skvrny. Není to závislé na věku, je to závislé na stavu duše. Proč se to přisuzuje starší generaci? Prarodiče si mysleli, že když dají dětem všechno, že se dočkají vděčnosti, ale to je hrubý omyl. Je to záležitost trápení se, strádání, atd.. 

 

Slezina a slinivka. Slezina je orgán, o kterém se ještě před takovými 10 lety říkalo, že je zcela zbytečný a když se nevědělo kde se chytit problému s krví, tak se slezina vyoperovala. Neboť slezina je odstředivka pro odstraňování právě těch lymfatických nečistot, (lymfa je tělová míza, tekutina) které jak se lymfa uvolňuje z krve a je tlačena přes svalová vlákna, nabaluje na sebe tuky, cukry, kdeco, na druhé straně jsou to vlásečnice žilního systému které to do sebe naberou. Protlačí se to přes slezinu, slezina to vytáhne a tak to v těle funguje. Když slezina začne chátrat, důsledky jsou zřetelné, neboť z krevního řečiště se stala stoka. Poškození sleziny nastává pocitem osamělosti. Bolí od toho kolena z vnitřní strany a je to cítit při chůzi z kopce nebo ze schodů. Pokud nás bolí kolena do kopce, je to játra a žlučník. 

 

Když se toto stane a vy víte o čem je řeč, dobře je dát si otázku: kdo mi chybí, proč se trápím ...? Opět je to otočení se do svého nitra. Uvědomme si, že zase si vytvářím v sobě nějaký nepořádek, který je mým produktem a vůbec mi nikdo nemusel ublížit .... Vše je našim produktům. Celé prožívání života v srdci. 

 

Pokud si zde vytvořím těžký pocit lítosti, křivd, tak život je jedno velké slzavými údolí. Udělejme si pořádek v sobě, abychom se zbavili nepořádku av těchto intencích je i vnější pohoda. Nemluvě o tom, že co jsme, to vyzařuje. Pokud jsme v pohodě, tato pohoda z nás vyzařuje a takových lidí potkáváme. Setkáváme se s lidmi - rovný rovného si hledá. Na tomto principu funguje i sdružování. 

Pojem stařecká cukrovka - to není pravda, to je jen proto, že ve vyšším věku je to nejčastěji. Děti odešli, nechali nás tak. Toto neštěstí v podstatě oslovuje pankreas. Slinivka se nerozpadne z jiného důvodu než z vnitřního neštěstí. Pokud to není velmi dramatické, tak to při slinivce zůstane, ale pokud je to dramatické, tak je z toho rakovina. To, že tam začne chaotický výboj buněk, to už je další věc. 

 

Nikdo, kdo je nemocný si nezaslouží slitování. Nemocnému máme pomoci, ale ne ho litovat. To je totéž, jako když se kolega opije někde v hospodě a my budeme nad ním plakat. Nebudeme, odsoudíme ho. Velmi rychle. Třeba se naučit se dívat na svět střízlivě. Proto hledejme cestu k sobě, rozpúšťajme v sobě vnitřní tenze. Komu to nejde, tak se snažte - najděte si někoho na komunikaci, je třeba zvolit nějaký způsob, neboť nedá se stále jít jedním směrem. 

 

Nadledvinky. Je to nejcitlivější orgán endokrinního systému.Vyrábí 60 látek. Patří sem všechny antialergen. Díky funkčnosti nadledvin nebudou mít děti alergii a ani vy. Nebude vitiligo, padání vlasů, AIDS, SARS atd.. Máme v sobě všechno.Nadledvinky začnou vynechávat i tehdy, když je problém se žlučníkem a játry. Tím se nabourá základní funkce hormonů, feromonů, atd.. Začínáme trati náladu. Přes "řád" který se v nás děje přestávají se produkovat hormony "odpovědné" za naši náladu. 

 

Už jen zamyslet se sám nad sebou je obrovský start pro člověka, už jen to chtění: chtít začít řešit můj vztah. Byť jen tím, že si nebudu připouštět věci, které nemohu změnit. 

 

Připomínám Františka z Asist, který říkal:

 

Bože, dej mi klidnou mysl, ABYCH PŘIJAL VĚCI, KTERÉ ZMĚNIT NEMOHU. DAJ MI SÍLU, abych změnil VĚCI, KTERÉ ZMĚNIT MOHU. A DAJ MI MOUDROST, ABYCH rozlišit jednu OD DRUHÉ. 

 

Když máte nějakou špatnou myšlenku, zapomenete na ni, ale už ji máte tam a ona s vámi pracuje. Zkuste jejich napsat, na papír "hodit" jakýkoliv negativní problém, protože už tím se toho problému zříkáme. Je to vaše cesta, jak začít se sebou dělat řády. Je to jeden z prvních kroků. 

Srdce. Srdeční obal. Plíce. (4. čakra). Skutečných problémů se srdcem nebývá až tak mnoho. Spíše jde o jeho okolí. Osrdečník - osrdečník je spojen se stavy úzkosti a lidé to přenášejí na srdce.Je to o nevědomosti a o ochotě něco si přiznat.

 

 Místo toho, aby člověk, který už trošku něco umí si řekl - aha, píchá mě u srdíčka - to znamená - je tu jakési upozornění, že cosi mi nevychází.Moudrý člověk řekne: aha, tak to je asi to, že mám jít zítra tam a tam a mně se nechce a mám z toho strach. 

 

Pokud si to přizná, zverbalizuje to a rozejde se to. Osrdečník není nebezpečný z hlediska zdravotního, spíše z hlediska psychického a jeho dopadu. Zverbalizovaný problém přestává být problémem. Ale co se stane - lidé začnou mít strach, čímž si umocní úzkosti a pak se to už roztáčí. V nejlepším případě se to pojmenuje angina pectoris, príp.človek skončí na chorobném "rozjetí se" nějakého jiného orgánu. Od perikardu nás také může bolet ruka, bolí od něj i ženská prsa zboku. Když je to "nešťastné" u žen, tak v místech, kde je dráha perikardu, se dělají uzliny. Ty uzliny se vytvořily až po strachu. 

Plíce. Je to párový orgán tlustého střeva. A každý plicní problém je ve spojitosti se strachem. 

 

Někdo řekne, no dobře, ale když je nějaká infekce, ale co už! Inu, když je člověk v pohodě, tak mu to nevadí. Vše čeká pouze na naši nepřipravenost. Když budeme v pohodě, můžeme chodit v mrazu s krátkým rukávem a neonemocníte. 

 

Když mám v pořádku duši, mám funkční játra. 

Když mám perfektní játra, mám dobrý krevní tlak. 

Když mám dobrý krevní tlak, včetně dostatku železa, tak mi dobře funguje mozek. 

 

Když dostatečně funguje mozek, funguje i termoregulační centrum. Je to o tom, že člověk chce se sebou něco dělat a ví, že pořádek v duši je určující pro cokoliv. 

 

Třeba si uvědomit, že je zde souvislost s energetickými drahami.Např. ruka - je spojena s energetickými dráhami srdce, osrdečníku, plic, tenkého i tlustého střeva - těchto 5 drah si ruku "rozebráno". Nejčastěji to bývá tlusté střevo. Proto nemůžeme kývat rukou. Můžeme dělat jakoukoli činnost, tedy pokud si přesile ruku třeba vědět, že každý natažený / namožená / sval se upraví do 48 hodin. To co je pak, už je problém. Přes toto místo se hlásí některá energetická dráha. Když vržou klouby, jde o zkrácení šlach a zmenší se vůle kloubů / ohebnost /. Je to sice fyziologická záležitost, ale začíná to také přes některý orgán, jinak by se šlachy zkráceny. 

 

Neseme problém v sobě. Když se to probere, šlachy se uvolní a kloub bude chodit dobře. Když se vydírají klouby, svědčí to o tom, že nepořádek v těle je. Nadledvinky se starají o kloubní mazivo. 

Křížová oblast je oblast větru a chladu. Ukazuje, jak prochází dráha močového měchýře. V křížové oblasti kličkuje, proto se té oblasti říká větru a chladu. Je to nejvýraznější prostor pro zvýraznění problému s močovým měchýřem. Před močovým měchýřem jsou ledviny a to jsou mezilidské vztahy. My se trápíme s mezilidskými vztahy, že se lidé k nám špatně chovají. My jejich nebereme takové, jací jsou. V tom je problém lidí. Etikoterapia pracuje na vytváření vnitřní svobody člověka. 

Kdo má vnitřní svobodu, dává svobodu všem. Kdo ji nemá, ostatním bere. 

 

Loket - je kontrolován tlustým střevem. Onen tenisový loket, o kterém se tak často říká, to je záležitost tenkého střeva. Většinou se dělají obklady, obstřiky, ale to, že mezi tím se zhoršuje vylučování vápníku v tenkém střevě a přestávají se dostávat živiny, to už nikdo nesleduje. Kdybychom ovládali tyto souvislosti, tak se nebude řešit loket, kterým se stejně nic nevyřeší, ale bude se pátrat po principu strachu, který poškozuje tenké střevo. Pak by nebylo nebezpečí tvoření osteoporózy. Při osteoporóze v podstatě jde pouze o nabourání tenkého střeva ve spojitosti s úzkostí. 

 

Zjistíme - tak jako u rakoviny, že nikdo se do rakoviny nepresmial, že každý se pretrápil. Žena, která má osteoporózu se také trápí.Při osteoporóze jde o funkčnost tenkého střeva. 

 

Komu se nehýbe zápěstí, to je k vůli plicím. 

Štítná žláza jako problém je takový vzácný, že to ani neuvěříte. To, co se považuje za "štítnou žlázu", tak to je strach. Je to jakoby zhmotnění problému žaludku, a žaludek - to je strach. Je to asi tak - strach se projevuje svíráním žaludku a má to vliv i na jiné orgány.Strach vám táhne krk - to se píše iv románech: - Otevřely se dveře a kněžny se strachem sevřelo hrdlo. 

 

Exémy - to je játra. Při vyšetření je zbytečné přijít s dítětem, neboť na vině je matka. 

 

Lupénka / psoriáza / je kombinací jater a tlustého střeva. Je to intoxikace organismu přes nabourané tlusté střevo - nečistoty jdou do krve a ty se pak dostávají na povrch.

 

Hořkost v ústech. To je nadprodukce jaterních a žaludečních šťáv.

 

Pálení žáhy. Rada: 2 lžičky plnotučné hořčice spolknout. Hořčina se spojí s kyselinami a je vám dobře. 

Existují různé přípravky, ale nejvyšší ze všeho je komunikace o pocitech. Lidé se mezi sebou baví o jiných lidech, o věcech, o situacích. To je o ničem, nic to nevyřeší z mého nitra. My se máme bavit o pocitu z lidí, o pocitu z věcí ao pocitu ze situací.Pocit je Přetavená vnější realita naší duše. Když mluvíme o pocitech, tak v podstatě dostáváme ze sebe ven nánosy vytvořené našim nerozumným přijímáním věcí. Pokud si najdete partnera, se kterým se dá mluvit o pocitech, tak z dostávání se z hrubých současných věcí se dostaneme až k věcem, na které si jinak nevzpomenu. Avšak tím, že se pracuje s pocity, jsme schopni ze sebe vytáhnout věci, o kterých teď chci mluvit. 

Proč jsme natolik citliví a vnímaví, že přijímáme tyto věci tak, že na nás mají vliv a přitom v podstatě o nic nejde? 

 

Narodili jsme se s dostatečnou citlivostí ve vztahu k sobě, vztahu k okolí a také ve vztahu okolí k nám. Když tyto vztahy nezvládáme, tak je to proto, že naše citlivost je vyšší, než ta citlivost, kterou jsme se narodili. Za nárůst této citlivosti může některý z našich rodičů, který se na nás zavěsil. Hovoří se o zavěšení se duše na duši. Tím, že se duše ve společnosti nectí, nepracuje se s ní. Říká se jen obecně o psychice, což je o ničem. Moudří rodiče se nepověsí na své děti. Moudří se sice mohou zavěsit, ale v 18-tce je s těžkým srdcem propustí. 

 

Nemoudří rodiče visí na dětech celý život. Tím sobě dělají nepořádek v duši a dětem dávají za úkol očištění duše na zemi.Když je na nás zavěšený některý z našich rodičů, tak nám ze 100% bere 40% hned ze startu, což je téměř polovina síly osobnosti. Se 60% se dá žít. Ale když nastane problém, přepadává se, saháme do rezerv, dochází k druhotnému rozpadu osobnosti a už to začíná. 

 

Neukončená rodičovská láska prochází v lásku patologickou a lásku vražednou. Když si sebou někoho nesu, moje citlivost je mnohem vyšší a já vztahy nezvládá. Právě kvůli tomu se naplňuje žlučník kameny, neboť mnohem hektickejšie prožíváme věci, které u jiného člověka projdou a neudělají škody. Ale také k vůli tomu se někteří kluci nežení, dívky se nevydávají, utíká se do alkoholu, do drog, skáče se z mostu. Rodiče své dítě nepropustili. Dítě se v určitém období života dostává do polohy nezvládnutí života. Je jedno, zda jde o žijícího, nebo nežijícího rodiče, vazba nekončí úmrtím. 

 

Dítě vždy poškodí matka v průběhu těhotenství, jinak poškozené dítě nevzniká. Všechny mozkové obrny, disfunkce - hledáme pravou příčinu - ona se najde, matka se potřebuje osvobodit.Pokud se to nepojmenoval, celý život žije v neštěstí, proč právě ona má poškozené dítě. 

 

Je to zaslepenost lidí, že nepropouštějí své děti. Může to být záležitost několika generací. Místo toho, aby se dívali na sebe, tak se otočili na své děti. Tyto děti už nemají šanci najít si pohodového člověka, protože si hledají stejně "postiženého", někoho, kdo si nese břemeno. Tak dochází k degeneraci rodů.Dá se to nazvat až prokletím rodu. 

 

Děti mají přijít do života rodičů a odejít. Ale dítě je často jako kompenzátor vztahu, chlap odchází za mladší a žena dostává rakovinu. Když my sami nezačneme sami se sebou rozumně zacházet, nezačneme si vytvářet vztah k sobě, který je předurčující ke zbytku našeho života, pořádek v nás nikdo neudělá. Třeba si zvolit některou z metod, něco za čím už jdu. Jde o jakousi cestu k sebepoznání, nebo uvolnění psychického napětí, abychom se opravdu mohli nad sebou zamyslet a řešit svůj život. 

Pocity lítosti, křivd a strachu, které si nosíme, si lidé také přinášejí s sebou. Přinášíme si je z období nevědomí, z našeho prenatálního vývoje nebo z raného dětství do 9 let. Kdybychom si tyto pocity nepřinesly, tak je dnes neprožívám, protože my bychom je v racionálním životě nezískali. Situace v životě v nás pouze probouzejí tyto archetypální zážitky a my to nevíme řešit. 

 

 

Dnešní strach není dnešním strachem. 

Dnešní strach může být probuzen strach např.. z 5. měsíce těhotenství naší matky. To vše řeší etikoterapia. Když si člověk přinese tyto pocity a nenese si "přisátého" rodiče, tak je vše OK.Nicméně, když si nesu toho rodiče na zádech ak tomu ještě i pocity lítosti, křivdy a strachu, tak nejen že nám rodič bere 40% naší podstaty, ale tyto pocity se nám z 20-násobně právě proto.Člověk, který je takto "nabourání", tak jeho energetický systém funguje akorát tak na to, aby mohl zvládnout základní životní potřeby. Pokud chce někde zabrat, je to pro něj utrpení a život se stává pro něj opravdu složitým. 

 

Komunikací o pocitech se tyto věci dají posunout do neškodné polohy, neboť tyto věci se dají najít. Dají se najít poměrně snadno, protože když teď prožíváme nějaký strach nebo křivdu a budeme se o tom bavit, tak nám naskočí celá šňůra těchto pocitů.Problémem je, že o pocitech by neměly bavit dvě ženy nebo dva chlapi. Žena je emocionální kapsa, ona to trousí a chlap je racionální. Třeba, aby racionální i emocionální prvek řešili něco spolu. Zážitková sféra ženy dotváří jemnost v racionálním chápání muže. Na pocit se vytvoří dvojí pohled. U muže se to přes jakýsi vnější pocit posune. Mezi partnery se zřídka mluví o pocitech, protože člověk má strach, že tím odhaluje své nitro a ten druhý to zneužije. On to nemusí zneužít, ale my se bojíme. Tedy se to zastaví hned v základech. Rozhovory mezi partnery fungují na principech: nejprve dávej, potom ber. Neútočí na nikoho. Začne některý z nich: představ si, dnes jsem zažila takovou věc. Takový divný pocit jsem měla. Muž se zeptá: co to bylo? Muž musí přijít s nabídkou, ale já musím vytvořit tomu druhému pocit, že nemusí mít strach o tom mluvit. 

 

Pokud se jednou podaří rozvinout komunikaci o pocitech, stává se z toho nekonečný příběh a nikdy neskončí téma. Je k tomu odvahu pustit se do toho. 

Když se trápíme, jakýmsi způsobem věci předurčuje, programujeme si něco a věci se odvíjejí jinak. Jsme naprogramováni, dochází ke střetu az toho onemocníme. 

Život je třeba brát tak, jak jde ak tomu se dá dopracovat. Snaha, úsilí jsou prvořadé. Pokud toto nemáme, nemusíme se o tom ani bavit. 

 

 

 

Literatura: 

 Přednáška Jana Cindlera- 

 Xenofón: Vzpomínky na Sokrata- 

 Chopra, D.: Sedm duchovních zákonů úspěchu- 

 Porkin, R., Stroll, A.: Filozofie pro každého- 

 Lochmanová, K.: Vězení s klíčem Uvnitř- 

 Lochmanová, K.: Dvojí tvář nosti- 

 Peseschkian, N.: Příběh jako pokrm pro dětskou duši- 

 Osho: Hořčičné semínka- 

 striga, H.- J.: Malé dějiny filozofie 

...

 

 

ARCHANDĚL RAFAEL