Pár pravidel

Kdo nemá rád sám sebe, nemá rád ani jiné lidi. Kdo nemá rád sám sebe a jiné lidi, nemá rád ani zvířata a kdo nemá rád zvířata, ten nemá rád ani květiny.

Toto pravidlo platí i naopak:

Kdo nemá rád zvířata, nemá rád ani lidi. A kdo nemá rád zvířata a lidi, nemá rád ani květiny.

Kdo nemá rád květiny, nemá rád ani zvířata. Kdo nemá rád zvířata, nemá rád ani lidi. Kdo nemá rád lidi, ten nemá rád sám sebe.

(Proto se také o sebelásce mnoha lidí můžete dovědět podle toho, jestli mají doma hodně květin, nebo jestli mají nějaké zvíře. Když nemají ani jedno, tak je to špatné.)

Proč to takhle funguje?

Protože základ pro veškerou lásku, kterou můžete cítit k okolí, musí nejdříve ležet ve vašem nitru. Pokud jste uvězněni v těle a jste uvázání na bytost, kterou nemáte rádi, všechno ostatní se na to nabalí. Pamatujte si, že žijete mezi zrcadly, a když nemáte rádi sebe a jiné lidi, nemůžete očekávat, že oni budou mít rádi vás. Musíte začít u sebe!

Nemluvte o tom, ale jednejte. Protože slova jsou jenom slova. Slova se mluví a voda teče. Počítají se činy, které uděláte, ne řeči, které vypustíte z pusy a necháte to být a ještě podle toho vůbec nežijete. 

Na co třeba je chodit třikrát denně do kostela a tam si hrát na svatou, když pak dojdu domů a tam se ožeru, řvu sprostě na všechny a nadávám na celý svět? A pak dojde pan farář a já si zase hraju na svatou a žbleptám o lásce. Vtipné, takového člověka skutečně znám a je jich dokonce víc.

 Sebeláska:

Když miluji sebe, miluji květiny, zvířata, lidi, miluji hlínu pod nohama, miluji vzduch, který dýchám. Miluji zkrátka celý život. Pokud takto miluji, potom mě dokáže potěšit i zdánlivá maličkost, protože ve všem vidím lásku.

Slunce svítí, mnoho lidí si ani nevšimne. Ale já zvednu obličej, nastavím tvář, usměju se a cítím dotek lásky. Myslím si totiž, že slunce na mě svítí, protože mě má rádo a protože mě chce pozdravit.

Je to infantilní? Ne! Takto přemýšlí sice malé děti, ale to je také důvod, proč se děti umí radovat z mála a jsou spokojené. Děti totiž vědí a věří, že všechno okolo nich je živé a má je rádo, že se o ně postará.

Chovejte se jako děti. Co máte okolo sebe, není samozřejmost, mnohé, co ani nevnímáte, můžete vidět jako projev Vesmírné lásky. Ale první musíte uvěřit, že vy sami jste pomilováníhodní.

Dokážete to? Stojí vám brýle spokojenosti za tuto cestu? Můžu vám ukázat, jak ve všem vidět lásku a jak být rád sám se sebou. Není to řešení pro všechny vaše problémy, ale je to řešení pro vaše vnitřní rozpory a pro nalezení vnitřní rovnováhy. Tohle je návod na spokojenější a láskyplnější život. Pokud se cítíte v životě smutní, pomůže i vám.

Takže se vás zeptám a vy si sami v sobě odpovězte: Chcete, aby vám někdo napověděl, nebo aby vás někdo naučil, jak se máte mít rádi? Potřebujete něco takového?"

Jak to vlastně poznáte? Řekněte nahlas:

,,Jsem pěkný/šikovný/inteligentní/milý a mám se rád." Do toho se klidně před zrcadlem pohlaďte po tváři. Usmějte se na sebe.

Jestli něco takového můžete v klidu nahlas říct a udělat, nemáte s tím žádný problém, potom to bude pravda a dál nemusíte číst, pro vás to bude už jen zajímavost, nebo doplnění dat.

Pokud něco takového o sobě nemůžete upřímně říct, nebo pokud si to o sobě nemyslíte, že se máte rádi, potom je tento seriál určený přesně pro vás.

Nezaručím vám, že po jeho přečtení budete mít sebevědomí až za roh a sebelásky na rozdávání. O tom jestli si moje slova a rady vezmete k srdci, rozhodujete vy sami. Vy se musíte zamyslet a vzít si to k srdci, jinak slova budou zase jenom slova, voda poteče jedním uchem tam a druhým ven. Takže účinnost mého vyprávění si určíte sami.

Co vám ale slibuji a co vám zaručit můžu?

Budu mluvit o tom, jak jsem začala mít ráda sama sebe já. Já totiž vím jaké to je cítit se jako největší troska, kterou nikdo nechce, která nic neumí, nebo kterou nikdo nemá rád. Strašně to bolí a ničí to úplně všechno, nejvíce vás.

Já ale měla to štěstí, že mám docela bystrý mozeček a hodné andělské pomocníky, takže jsem se ze svých mindráků stihla vylízat ještě v pubertě. To považuji za jeden ze svých největších životních úspěchů a výher, protože spousta lidí to nedokáže ani na stará kolena. Možná odkryjete kousek z mojí smutné minulosti, ale pouze za účelem, abyste pomohli sami sobě. Říkám vám to na rovinu, že mluvím z vlastní zkušenosti, abyste si nemysleli, že vám předkládám nějakou teorii vycucanou z prstu, která v reálném životě nemůže fungovat.

Omyl, může a na mě fungovala.

Poradím vám, jak si pomoci a co si uvědomovat při různých problémech se sebou samým. Ale znovu opakuji, jestli si to skutečně uvědomíte a jestli si to vezmete k srdci, záleží pouze na vás. Já to za vás udělat nemůžu.

Také počítejte s tím, že abyste začali mít rádi sami sebe, musíte pro to udělat víc, než jen věřit tomu, co řeknu. Vy hlavně budete muset pár věcí změnit, nejenom v mozku, ale ve vašem chování. Takže musíte mít i ochotu si přiznat, že něco neděláte dobře a musíte být ochotní to změnit. Takže nic pro lenochy, tohle je pro ty, kteří berou vnímání sebe sama vážně a opravdu se chtějí mít rádi.

Tohle je pro ty, kteří stojí o to, aby jim konečně někdo poradil, jak se mít rád, protože systém nás učí, jak sebe nenávidět. Nikdo nám neříká a nikdo neporadí, jak se na sebe dívat lépe. Musíme na to přijít sami.