Nejsem dost dobrý.-á

Cvičení sebelásky

Jakými aktivitami si můžete pomoci, abyste pochopili, že se můžete mít rádi a že je vám s vámi dobře? Co dalšího byste mohli dělat, abyste spojili nová přesvědčení s konkrétními činy?

1. Afirmace

Myšlenka má sílu a slovo je zesílená myšlenka. Pokud máte velmi silný problém, kterého se nemůžete zbavit jentak, použijte sílu slova, abyste se posunuli z místa. Afirmaci byste měli být schopni navrhnout podle toho, jakou potřebujete.

Význam slova afirmace je potvrzení/ujištění. Je to věta vyzařující energii, která by vám měla pomoci k dosažení určitého cíle tím, že ji často opakujete, nebo na ni myslíte. Zásady, které jste dostali v předešlých dílech tohoto seriálu by se daly použít také jako afirmace, pokud si je nepamatujete sami od sebe, nebo pokud jim stále nedokážete uvěřit. V takovém případě byste si je měli často opakovat.

Můžete si vymyslet ale i takové, které budou přesně vám na míru.

Vezměte to, co vás nejvíce trápí a co je podle vás největší překážka, proč se nemáte rádi a vymyslete na tento problém větu, která říká to, čemu potřebujete uvěřit.

Dáme příklad:

Myslíte si, že jste strašně oškliví v obličeji. Afirmace může znít takto: ,,Mám krásnou tvář, která se mi líbí."

Myslíte si, že jste hrozní a že vás nikdo nemůže mít rád. Afirmace může znít takto: ,, Jsem hodný, milý a sympatický."

Máte pocit, že dostáváte málo lásky. Afirmace může znít takto: ,,Právě nyní dostávám tolik lásky, kolik z hloubi srdce potřebuji."

Zprvu vám tyto věty nepůjdou přes ústa, protože budete říkat něco, co si ve skutečnosti nemyslíte. Když si je ale denně zopakujete třeba pětkrát, nebo desetkrát, zjistíte, že jsou ty věty vlastně pravdivé, začnete jim věřit a toto přesvědčení se přenese na váš problém. Záleží ale jedině na tom, jak často a jak vědomě se budete na afirmace soustředit.

2. Cvik ve vaně

Pokud máte tu možnost, kupte si nějakou voňanou sůl, nebo roztok do koupele. Napusťte si teplou vanu, naložte se do ní, rozjímejte a přemýšlejte.

Pokud máte problém na duši, soustřeďte se na něj, přemýšlejte jak ho budete řešit a rozjímejte nad afirmacemi.

Pokud potřebujete vyřešit nepěkný vztah ke svému tělu, nebo k nějaké části, můžete využít koupel jako chvíli, kdy se můžete se svým tělem znovu ztotožnit. Když budete ze zavřenýma očima vnímat teplou vodu, hýbat prsty u nohou a hladit si vlasy, zjistíte, že je vám ve vašem těle vlastně moc dobře. Uvědomujte si, že kdybyste své tělo neměli, nemůžete si užít teplou vodu a nemůžete se rozkošnicky drbat na zádech.

Pokud vám vadí určitá část vašeho těla, dotýkejte se jí a myslete na ni s láskou.

Může se to zdát jako absurdní, ale představte si, že vy jste část těla, kterou odvrhujete. Jak se asi cítí, když ji nenávidíte? Myslíte si, že tím vaše tělo netrpí, že mu to neubližuje? Právě že ubližuje.

Pokud nedokážete zrovna teď své tělo milovat, minimálně se snažte na něj nenadávat a nevysílejte vůči sobě odpor, nebo nenávist. Ubližujete jen sami sobě a rozhodně vám to neprospívá. Myslete na své tělo jako na svoji součást, na něco, co jste dostali při vstupu na tento svět a co vám slouží. Máte za úkol se o své tělo dobře starat, ne ho nenávidět.

Pokud vám vadí stehna, můžete si je pohladit a prohlížet. Můžete na ně myslet ze dvou postojů:

,,Moje stehna jsou tlustá", anebo

,,Moje stehna mi dobře slouží a splňují svůj účel."

- Ten druhý postoj je ten správný, k němu se ještě v dalších dílech vrátíme a ten byste měli používat.

Naučte se využívat vanu jako místo, kde se dá dobře odpočívat, rozjímat a kde se můžete učit, že vaše tělo vám dává pocítit i příjemné chvíle, nejen ty špatné.

3. Před zrcadlem

Pro mnoho lidí s komplexem méněcennosti je zrcadlo noční můra. Všechno, jen aby se na sebe nemuseli dívat. Ani vás nikdo nenutí, abyste na sebe do zrcadla zírali kdo ví jak dlouho. (I když by to ke škodě nebylo, umět se se sebou ztotožnit je moc důležitá věc.)

Uděláte něco mnohem jednoduššího: Vždycky když se uvidíte v zrcadle, usmějete se na sebe.

Jaký to má smysl? Úsměv v odrazu k vám vysílá velmi dobré energie a může vás naučit dívat se na sebe lépe. Každý raději vidí úsměv, než otráveného ježidědka.

Můžete k obyčejnému úsměvu přidat i slova, nebo činy. Můžete se pozdravit, popřát si dobré ráno/večer/den, můžete se pohladit po tváři. Můžete se i pochválit. Co vám sluší, co se vám na sobě líbí, nebo co jste ten den udělali hezkého.

Tyto činy jsou projevy sebelásky. A o tu především se celou dobu snažíme. Když něco nedokážete dělat sami od sebe upřímně, předstírejte, dokud nepochopíte, že vám to prospívá. Pak se to stane vaší součástí. Pohled na sebe v zrcadle by ve vás měl vyvolávat úsměv. Pokud ne, usmějte se vědomě.

Ne každý se dokáže usmát jen tak. Na to jsou pomůcky.

Dívejte se na svůj odraz a vzpomeňte si na něco hodně vtipného. Určitě něco z paměti vyštracháte. Nebo si vtipnou situaci představte. Můžete se na sebe i šklebit, dokud se vám nepodaří upřímný úsměv. Jakmile se na sebe takto párkrát usmějete, bude to pokaždé jednodušší.

Z těchto cviků můžete vytvořit další alternativy. Místo abyste rozjímali o svém stavu ve vaně, můžete rozjímat i v přírodě, na procházce, nebo v teplé posteli.

Místo abyste se usmívali na sebe do zrcadla, můžete se začít usmívat na lidi, zvířata a rostliny, které potkáte. Můžete je i chválit, stejně jako sebe.

Účel je projevovat sobě i okolí úctu a lásku. Tímto vysíláte dobrou energii, která se vám začne vracet a dodá vám motivaci pokračovat dál.

Anketa